![\"Autor](\"https:\/\/i0.wp.com\/www.trutnovak.cz\/wp-content\/uploads\/2015\/05\/V_jirous.jpg?ssl=1\")
<\/a>Splnil jsem si \u017eivotn\u00ed sen, \u0159ekl Trutnov\u00e1ku Vladim\u00edr Jirou\u0161 z Josefova. Tento spln\u011bn\u00fd sen m\u00e1 rozm\u011bry 5,5 kr\u00e1t 6,2 metry, \u00a0je vyroben\u00fd z polystyrenu, pota\u017een\u00fdm s\u00e1drou a nabarven\u00fd. Jedn\u00e1 se o model pevnosti Josefov<\/a>. Model vyr\u00e1b\u011bl Vladim\u00edr Jirou\u0161 4 roky, 4 m\u011bs\u00edce a 25 dn\u00ed. Nad modelem str\u00e1vil tis\u00edce\u00a0hodin a velkou oporou mu v jeho pr\u00e1ci byla man\u017eelka. Ta mu do d\u00edlny nosila i ob\u011bdy, aby nemusel pr\u00e1ci na modelu p\u0159eru\u0161ovat.<\/p>\n V sobotu 30 kv\u011btna bylo tedy d\u00edlo dokon\u010deno a z\u00e1jemci se na n\u011bj mohli p\u0159ij\u00edt pod\u00edvat do Bastionu IV, ve m\u011bst\u011b Josefov. Ka\u017ed\u00e9mu kdo se p\u0159i\u0161el pod\u00edvat,\u00a0\u00a0se tak nab\u00eddla unik\u00e1tn\u00ed mo\u017enost vid\u011bt celou pevnost Josefov v podob\u011b, jakou m\u011blo v dob\u011b sv\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed sl\u00e1vy, okolo roku 1850. [AFG_gallery id=’7′] „Za\u010dal jsem prac\u00ed na Bastion IV, kde se pr\u00e1v\u011b nach\u00e1z\u00edme. Pak jsem pokra\u010doval hlavn\u00edm opevn\u011bn\u00edm a pozd\u011bji jsem to st\u0159\u00eddal, n\u011bkdy opevn\u011bn\u00ed a n\u011bkdy budovy. Ob\u010das\u00a0jsem si pr\u00e1ci bral i na chalupu.“<\/em>\u00a0 Sm\u011bje se V. Jirou\u0161.<\/p>\n Vladim\u00edr Jirou\u0161, stejn\u011b jako n\u011bkolik dal\u0161\u00edch\u00a0\u00a0um\u011blc\u016f pat\u0159\u00ed\u00a0k \u010dlen\u016fm\u00a0ob\u010dansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed Spole\u010dnost Retranchement No. XVIII, kter\u00e9 vzniklo v roce 2001, ale ve sv\u00e9 podstat\u011b sdru\u017euje z\u00e1jemce o vojenskou historii ji\u017e od roku 1988. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b sdru\u017een\u00ed obhospoda\u0159uje hradebn\u00ed p\u0159\u00edkop p\u0159ed Bastiony I a II s \u010d\u00e1st\u00ed kryt\u00e9 cesty a Kurtinu I-II, co\u017e p\u0159edstavuje plochu asi 20 000 m2.<\/p>\n Josefov (p\u016fvodn\u011b Ples) je unik\u00e1tn\u00ed pevnostn\u00ed m\u011bsto. Rozs\u00e1hl\u00e9 podzemn\u00ed chodby p\u0159ijeli tehdy vykopat kutnohor\u0161t\u00ed a sloven\u0161t\u00ed hav\u00ed\u0159i. Pevnost byla dokon\u010dena v roce 1787 . Jak Trutnov\u00e1ku sd\u011blil V.Jirou\u0161, chodby jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed pevnosti a jedn\u00e1 se o 43 kilometr\u016f a 700 metr\u016f. Do dne\u0161n\u00ed doby se zachovalo zhruba \u00a037 kilometr\u016f. „J\u00e1 bych rozd\u011blil pr\u016fchodnost chodeb na n\u011bkolik kategorii. Prvn\u00ed kategorii m\u016f\u017eete proj\u00edt v polobotk\u00e1ch. Do druh\u00e9 si budete muset vz\u00edt hol\u00ednky a do t\u00e9 t\u0159et\u00ed si vezmete matra\u010dku, na kter\u00e9 budete plavat,“<\/em> \u0159ekl s \u00fasm\u011bvem V. Jirou\u0161.<\/p>\n Model pevnosti je ur\u010dit\u011b d\u016fvodem pro n\u00e1v\u0161t\u011bvu Josefova, kter\u00fd m\u00e1\u00a0svou specifickou atmosf\u00e9ru star\u00fdch \u010das\u016f. Josefov ztratil status pevnosti ji\u017e v roce 1888. Vojensk\u00e1 pos\u00e1dka zde v\u0161ak z\u016fstala i nad\u00e1le. Nicm\u00e9n\u011b hradby ji\u017e nikdo neudr\u017eoval a postupn\u011b byly zbour\u00e1ny pevnostn\u00ed br\u00e1ny 1891, 1904, 1905, a rozeb\u00edr\u00e1ny pevnostn\u00ed objekty. Ve 20. stolet\u00ed byla v\u011bt\u0161ina p\u016fvodn\u00edch pevnostn\u00edch objekt\u016f r\u016fzn\u011b upravov\u00e1na a p\u0159estavov\u00e1na pro arm\u00e1dn\u00ed i civiln\u00ed pou\u017eit\u00ed. V d\u016fsledku t\u011bchto \u00faprav do\u0161lo k dal\u0161\u00ed devastaci n\u011bkter\u00fdch unik\u00e1tn\u00edch vojensk\u00fdch staveb. Tato likvidace pevnostn\u00edch objekt\u016f se zastavila po r. 1950. Josefov byl v roce 1949 administrativn\u00edm rozhodnut\u00edm slou\u010den s Jarom\u011b\u0159\u00ed. Zdroj na wikipedii uv\u00e1d\u00ed, \u017ee po roce 1960 sem byli\u00a0st\u011bhov\u00e1ni soci\u00e1ln\u011b probl\u00e9mov\u00ed\u00a0ob\u010dan\u00e9. V soum\u011bst\u00ed pr\u00fd dnes neexistuje re\u00e1ln\u00e1 politick\u00e1 s\u00edla pro z\u00e1chranu tohoto unik\u00e1tn\u00edho pevnostn\u00edho objektu.<\/p>\n B\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky zde byl zajateck\u00fd t\u00e1bor, v\u011bt\u0161ina kas\u00e1rensk\u00fdch objekt\u016f st\u00e1le slou\u017eila rakousko-uhersk\u00e9 arm\u00e1d\u011b. Objekty zajateck\u00e9ho t\u00e1bora vyu\u017eila hali\u010dsk\u00e1 arm\u00e1da a uprchl\u00edci z Ukrajiny. N\u00e1sledn\u011b zde byl do roku 1924 interna\u010dn\u00ed t\u00e1bor. Velkou \u010d\u00e1st vojensk\u00fdch staveb a\u017e do roku 1995 vyu\u017e\u00edvali voj\u00e1ci \u010deskoslovensk\u00e9 a v letech 1968-1991 i sov\u011btsk\u00e9 arm\u00e1dy. Po opu\u0161t\u011bn\u00ed arm\u00e1dou a postupn\u00e9m p\u0159ed\u00e1n\u00ed do rukou m\u011bsta se pro velkou \u010d\u00e1st objekt\u016f nepoda\u0159ilo nal\u00e9zt nov\u00e9 vyu\u017eit\u00ed, doch\u00e1z\u00ed k jejich devastaci a rozkr\u00e1d\u00e1n\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed. Vzhledem k rozlehlosti, specifick\u00e9mu dispozi\u010dn\u00edmu i objemov\u00e9mu \u0159e\u0161en\u00ed v\u011bt\u0161iny b\u00fdval\u00fdch vojensk\u00fdch objekt\u016f je jejich revitalizace velmi problematick\u00e1 (p\u0159edev\u0161\u00edm d\u011blost\u0159eleck\u00e1 kas\u00e1rna a vojensk\u00e1 nemocnice).<\/p>\n<\/a><\/a><\/a>